V depozitářích Muzea Náchodska najdeme nejen řadu sbírkových předmětů, ale také písemností. Mezi nimi i tři zachovací listy. Ty vydávala městská rada v čele s purkmistrem lidem propuštěným ze služby, jako vysvědčení o řádném manželském původu a bezúhonnosti. Žádat o něj museli i řemeslníci, kteří chtěli vstoupit do cechu. To je i případ zachovacího listu, který se vztahuje k Polici nad Metují. Česky psaný list je vyhotoven na pergamenu širokém 51 centimetrů a vysokém 29 centimetrů. Přivěšena je k němu pečeť ze zeleného vosku o průměru 4 centimetry.
Purkmistr a rada města list vydali 12. října roku 1635 ševci Jakubovi Mejsnarovi. Jak sami píší: „abychom sami vysvědčili o jeho pořádném na svět zplození a dobrém chování. Jemu toho jistotu pod pečetí naší vydali.ˮ Že je Jakub řádným manželským synem Ambrože a Magdalény Mejsnarových museli před městskou radou dosvědčit „osoby před nás představené slovutné pana Matěje Špeldu, pana Jana Zpěváčka a Mikuláše Menšíka, lidi poctivé, starožitné, dobře zachovalé a víry hodné.ˮ O rodičích Jakuba Mejsnara mimochodem dosvědčili, že se vždy chovali „dobře, poctivě a chvalitebně. Tak jak na dobré a poctivé lidi náleží.ˮ Pokud chtěl švec Jakub Mejsnar vstoupit do cechu, musel - krom zachovacího listu - předložit ještě výuční list či cechovní knížku se záznamy o vykonané tovaryšské cestě.
Krom listu samotného je však pozoruhodná i vlastní přivěšená pečeť. Ve sbírce Muzea Náchodska se totiž nachází i pečetidlo tzv. větší pečeti města Police nad Metují. Ponechme nyní stranou, že v té době hrdě označovali Polici za město především jeho obyvatelé, zatímco vrchnost trvala na označení městečko. Dle historika Ladislava Hladkého je větší pečeť poprvé použita na zachovacím listu Viléma Vernera z Police nad Metují, který je datován k 12. prosinci roku 1629. Vznik pečetidla tedy musíme datovat patrně do první čtvrtiny 17. století. Na pečetidle vidíme znak města Police nad Metují, tedy krokev špicí vzhůru, v jejím středu kolmo postavenou větev se třemi suky. Z krokve a pravého suku pak vyrůstají celkem tři pětilisté růže. Opis pak zní: SIGILLUM CIVITATIS POLICENSIS - což můžeme přeložit: pečeť obce polické. Pokud vám popis pečetního obrazu připomíná současný polický městský znak jste na správné stopě. K využití tohoto obrazu jako městského znaku se však městská rada rozhodla až okolo poloviny 19. století.
Sluší se ještě připomenout, že ve sbírce rukopisů a listin Muzea Náchodska se nacházejí ještě další dva zachovací listy. Jeden vydaný purkmistrem a radou Nového Města nad Metují z roku 1625 a druhý - jenž je vůbec nejstarší písemností muzejního archivu - z roku 1593. Ten vydala Rozina Miřkovská ze Stropčic.
Mgr. Petr Šmíd

