Muzeum Náchodska uchovává ve své sbírce řadu předmětů, které mají vztah k benediktinskému klášteru v Polici nad Metují. Patří mezi ně i portrét Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka. Sobek je na obraze zachycen jako první královéhradecký biskup, což dokládá i latinský nápis „Matthaeus de Billenberg episcopus Reginae Hradecensis I.mg, A[nno]: MDCLXIV“. Datum 1664 je rokem jmenování Sobka do úřadu, byť vysvěcen byl až v roce 1665. S největší pravděpodobností se tedy nejedná o vročení obrazu. Obraz, či jeho předloha, však zřejmě vznikl ještě před rokem 1669, kdy se Sobek stal pražským arcibiskupem.
Matouš Ferdinad se narodil 19. září 1618 v Rajhradě na Moravě v rodině vrchnostenského správce Václava Sobka (též bývá uváděn jako Zoubek). Šlechtický predikát z Bílenberka získal Sobek až během života. Po absolvování rajhradské klášterní školy pokračoval ve studiu na klášterním gymnáziu v Broumově. Zde také v roce 1638 vstoupil do řádu benediktinů. Ve službách řádu působil jako provizor a později převor v Bromově a rodném Rajhradě. Od roku 1649 pobýval v Praze, kde se stal opatem benediktinské komunity u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském a od roku 1652 zároveň opatem benediktinské komunity u sv. Jana pod Skalou. Po založení královéhradeckého biskupství se stal Sobek jeho prvním biskupem. Papež Alexandr VII. potvrdil jeho jmenování 10. listopadu 1664. Po smrti Arnošta Vojtěcha kardinála Harracha a jeho nástupce Jana Viléma Libštejnského z Kolovrat, jenž se ani nestačil ujmout funkce, byl Sobek císařem Leopoldem I. jmenován pražským arcibiskupem. Pallium převzal dne 28. dubna 1669 z rukou olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu v poutním kostele v Tuřanech u Brna. Zemřel 29. dubna 1675 v Praze. Na základě svého přání byl pohřben v kostele sv. Vojtěcha v Broumově, pro nějž roku 1651 získal vzácnou kopii Turínského plátna.
Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka měl poměrně významný vztah i k Polici nad Metují. Po vysvěcení na kněze (1639) zde působil v duchovní správě a v letech 1647 až 1649 byl dokonce proboštem zdejšího kláštera. Čtenáři Jiráskova románu Skály si budou Matouše Ferdinanda Sobka spojovat s jinou událostí. V roce 1662 koupil od Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat pro budoucí královéhradeckou kapitulu statek Skály. V roce 1666 nechal zdejší tvrz přestavět na zámek, jenž potom sloužil jako letní sídlo biskupa a hradeckých kanovníků. Odtud také Skály získaly svůj nový název Bischofstein. V témže roce navštívil Sobek i své někdejší působiště – Polici nad Metují. Královéhradecký biskup se zde zastavil 30. dubna 1666 při cestě do Broumova. Při návratu 8. května biřmoval v Polici pět set osob. Přes Polici vedla také Sobkova poslední cesta z Prahy do Broumova. Průvod s jeho ostatky projel Policí v pondělí 13. května roku 1675.
Portrét polického probošta, prvního královéhradeckého biskupa a patnáctého pražského arcibiskupa lze dnes zhlédnou v nové muzejní expozici v benediktinském klášteře v Polici nad Metují.
Mgr. Jan Tůma
