Šlechtický rod, jehož počátky je možné hledat v 16. století v Bavorsku, je v našem kraji neodmyslitelně spjat s městem Stárkov. Toto panství zakoupili roku 1673. Tedy v době, kdy byli Kaisersteinové již plně usazeni v Rakousku a povýšili na tzv. svobodné pány. Stárkov drželi až do 20. let minulého století, kdy jej prodali rodině Pejskarů z Police nad Metují. Ve Stárkově rod trvale nesídlil. Využíval ho pouze jako rekreační sídlo převážně v letních měsících. I tak se tento rod do dějin svérázného městečka pod Vysokým kamenem nesmazatelně zapsal. 

V letech 1681 až 1691 Jan František z Kaisersteinu výrazně přestavěl stárkovský zámek. Jeho barokní vzezření je dodnes patrné i přes necitlivé zásahy, které budovu postihly ve 20. století. Další pozoruhodnou památkou spojenou s Kaisersteiny je hrobka, která se nachází za kostelem svatého Josefa Pěstouna. Rod se však zapsal do dějin městečka i lehce negativně. Při výstavbě železnice byl proti, aby vedla přímo přes Stárkov a nejbližší okolí. Kaisersteinové nechtěli narušit poklidný ráz svého letoviska a tím zapříčili stagnaci Stárkova ve 20. století.

Ačkoli byl pro Kaisersteiny Stárkov pouze občasnou rezidencí, zařídili ji vskutku honosně. O tom svědčí nejen závěť Helfrieda z Kaisersteinu, ve které zmiňuje bohaté vybavení zámku včetně obrazů proslulého vlámského malíře Pietera Bruegela staršího, ale i předměty, které později přešly do Městského muzea v Hronově a nyní jsou uloženy ve sbírce Muzea Náchodska. 

Pozoruhodná je např. část nástěnného svítidla zhotovená lisováním z mosazného plechu. Okraje jsou bohatě zdobené a uprostřed se nachází erb Kaisersteinů. Ve středu čtvercovém štítu najdeme menší štítek s lilií. Ve dvou polích velkého štítu se pak nachází lev a v dalších dvou stříbrná pole červeně pruhovaná. Jedná se o tzv. polepšenou verzi erbu. Ten původní sestával pouze ze tří červených šikmých pruhů ve stříbrném poli. V erbu lisovaném z plechu barvy pochopitelně neuvidíme. Dekorativní část svítidla s vyobrazením erbu pochází z 19. století. Je široké 355 milimetrů a vysoké 498 milimetrů.

Kaisersteinové v Čechách vlastnili i další panství jako např. Kácov, Svojšice, Žleby a také palác na Malostranském náměstí v Praze. Jeho stavbu provedla dílna Kryštofa Dientzenhofera roku 1714. V letech 1908 až 1911 v něm pobývala operní hvězda Ema Destinová. 

Stárkov byl však pro Kaisersteiny letní rezidencí dvě a půl století a není divu, že řada příslušníků rodu zvolila městečko i jako místo posledního odpočinku v již zmíněné hrobce za kostelem, která je také dodnes ozdobena rodovým erbem. Po rozprodání majetků v Čechách ve 20. letech 20. století rod trvale přesídlil do Vídně.

Mgr. Petr Šmíd