Dne 28. května 2026 uplynulo padesát let od úmrtí Františka Karla Zachovala (1882–1976), novináře, spisovatele, vydavatele a dlouholetého redaktora Náchodských listů. Patřil k výrazným osobnostem veřejného a kulturního života Náchodska první poloviny 20. století a po několik desetiletí se významně podílel na propagaci regionu prostřednictvím své novinářské, publicistické, literární i spolkové činnosti.
Zachovalovo jméno je dnes spojováno především s Náchodskými listy, jejichž odpovědným redaktorem byl od roku 1911 až do zániku v roce 1945. Vedle toho se věnoval literární tvorbě, vydavatelské činnosti a popularizaci Náchodska, zdejší historie, kulturních tradic i významných osobností. Při příležitosti výročí úmrtí si na následujících řádcích připomeneme jeho život a dílo. Současně se zaměříme na některé publikace, periodika a další dokumenty spojené s jeho jménem, které jsou dnes uchovávány v knihovních fondech Muzea Náchodska a představují cenné prameny k poznání dějin regionu.
Mládí a počátky novinářské činnosti
František Karel Zachoval se narodil 30. března 1882 ve Vrbici u Jičína do početné rodiny panského hajného. Po absolvování obecné školy na Hradišťku studoval v Jičíně, kde navštěvoval dvouletou průmyslovou školu při Vyšší státní reálce. Původně se připravoval na sochařskou dráhu, avšak zdravotní i finanční okolnosti jej přivedly k literární a novinářské práci.
Na svůj rodný kraj nezapomínal a po celý život se k němu vracel. Jeho vztah k tomuto místu dokládají i vlastní vzpomínková slova: „Nikdy nezapomenu na ten kousek světa mezi hřebenem Chlumů a Češovskými valy, protknutý věžemi známých kostelů ve Vysokém Veselí, na Hradišťku, ve Slatinách, v Nemyčevsi, v Konecchlumí a v Sobčicích, i vysokými topoly u Volanic, na ty silničky a polní cesty, na ty nepřehledné lesy, kam jsem se vždycky rád vracel.“
Již během studií, od konce 19. století, začal publikovat v regionálním i pražském tisku. Spolupráce s řadou novin a časopisů mu poskytla první praktické zkušenosti, které později zúročil ve své novinářské, redaktorské i publicistické činnosti.
Redaktor Náchodských listů
Od roku 1902 spolupracoval s časopisem Lidové proudy, který založil redaktor František Kovařovič (1868–?) a jenž byl později přenesen z Vysokého Mýta do Náchoda. Po absolvování vojenské služby přišel trvale do Náchoda a roku 1906 se stal jeho redaktorem.
Další významný mezník nastal v roce 1909, kdy nastoupil do advokátní kanceláře tehdejšího starosty Náchoda JUDr. Josefa Čížka (1861–1934). Když bylo o dva roky později založeno tiskové družstvo nového regionálního periodika Náchodské listy, stal se od prvního čísla vydaného 1. listopadu 1911 jeho odpovědným redaktorem. V čele redakce stál až do zániku listu v roce 1945.
Náchodské listy byly významným regionálním tiskovým orgánem, který přinášel zprávy o politickém, hospodářském, kulturním i společenském dění na Náchodsku. Dnes představují mimořádně cenný pramen k poznání dějin regionu v první polovině 20. století.
Zajímavým dokladem jejich významu jsou dochované exempláře Náchodských listů, které jsou dnes součástí historického fondu knihovny Muzea Náchodska (signatura Mz). Patří k nim například mimořádné vydání z 29. října 1918, jež přináší informace o vyhlášení samostatného československého státu a o konání ustavující schůze okresního národního výboru v Náchodě. Dochováno je rovněž číslo z 28. května 1937, které informuje o úmrtí Karla Kramáře (1860–1937), a také vydání ze 17. září 1937 věnované úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka (1850–1937).
Tyto dochované tisky dokládají dobový význam periodika i jeho schopnost zachytit zásadní okamžiky moderních československých dějin.
Propagátor Náchodska a regionální publicista
Významnou součástí Zachovalovy činnosti byla také propagace Náchodska v celostátním tisku. Působil jako člen redakce pražských Národních listů, kde publikoval řadu článků věnovaných Náchodu a jeho okolí.
Ve vydání ze 7. března 1925 uveřejnil článek Náchod – stráž na Kladském pomezí, v němž připomněl historický význam města i jeho hospodářský rozvoj. O Náchodu zde napsal: „Kdykoliv české dějiny pozachvěly půdou našich zemí, vždy první se otřásl náš Náchod, věrná vlasti stráž na Kladském pomezí, jímž vedla z Čech do Polska od pradávna zemská stezka pro obchod a podniky válečné tak důležitá.“
Dne 21. prosince 1929 následoval článek Město Náchod – střed Jiráskova kraje. „Český Manchester“, věnovaný především rozvoji náchodského průmyslu. V čísle z 27. září 1934 publikoval text o Červeném Kostelci, který charakterizoval slovy: „Jest na trati Jaroměř – Poříčí u Trutnova, v krásném širokém údolí pod Jestřebími horami – politicky patří pod správu okresního úřadu v Náchodě – mile pak překvapuje svou úpravou a výstavností!“
O Náchodsku přednášel také veřejně. Dokládá to pozvánka na přednášku Krajem Jiráskovým a Boženy Němcové, která se měla konat 3. prosince 1922 v Miličevsi u Jičína a byla otištěna v týdeníku Krakonoš dne 26. listopadu 1922. V pozvánce se uvádí: „Pan redaktor žije už po 20 roků v pomezním kraji Náchodském, těší se osobní důvěře našeho největšího romanciéra Al. Jiráska, z jehož života a kraje umí mnoho pěkného pověděti.“
František Karel Zachoval v knihovních fondech Muzea Náchodska
Knihovní fondy Muzea Náchodska uchovávají řadu publikací spojených se jménem Františka Karla Zachovala. Vedle jeho autorských prací se zde nacházejí také brožury, pamětní tisky a jubilejní sborníky, které sestavil nebo redakčně připravil. Tyto publikace představují nejen doklad jeho mimořádně rozsáhlé činnosti, ale také cenný pramen k poznání kulturních a společenských dějin Náchodska.
Z autorových publikací je v našem fondu zastoupena například brožura Město Náchod – střed Jiráskova kraje (sign. Mz 1495), která je vlastně historicko-vlastivědným průvodcem městem Náchod. Brožuru věnoval Cyrilu Bartoňovi z Dobenína (1863–1953), a to těmito slovy: „Věrnému synu našeho pomezí, panu CYRILU BARTOŇOVI-DOBENÍNU, velkoprůmyslníku a majiteli panství Zbraslavského připisuje na dobrou paměť F. K. ZACHOVAL.“ O samotném Náchodu pak hned v úvodu píše: „Město Náchod jest přirozeným středem „Jiráskova kraje“. Čítá kolem 985 domů a 14 000 obyvatel, jest sídlem okresní politické správy, střední, obchodní a tkalcovské školy a velkého průmyslu textilního. Historie Náchoda je rušná a slavná. Kdykoliv významné události českých dějin zachvěly půdou naší domoviny, vždy první otřásl se náš Náchod. Ať se tu zatouláš kamkoliv, všude musíš myslit na minulost. Žádný kout české země není naplněn tolika vzpomínkami na různé vojny jako kraj náchodský – ten sličný zámek s kulatou věží na příkré skále nad městem, to mělké údolí s klikatou řekou pod ním, i to čtverhranné náměstí s prastarým kostelem, samí svědkové nesčetných vojen.“
K rodu Bartoňů z Dobenína se váže také redakční účast na příležitostném sborníku s názvem Kruh přátel Josefa Bartoně-Dobenína: k 8. červnu L. P. 1937, vydaném na počest Josefa Bohumila Bartoně z Dobenína (1862–1951) u příležitosti jeho životního jubilea dne 8. června 1937. Exemplář sborníku je uložen v knihovním fondu Muzea Náchodska pod signaturou Př 2960. Ve své části sborníku s názvem „Radostný úkol“ věnuje Josefu Bohumilovi Bartoňovi následující slova: „Náš jubilant se zapsal do našich srdcí i do dějin svého rodného kraje při kladské hranici svými činy. Je jich nesčetně a každý svědčí o jeho pevné vůli a statečném srdci. Všechny mají mimořádný význam. Od své mladosti patřil k těm, kdož se nespokojují s dneškem. Vrozená svědomitost a inteligence, přešlá do jeho žil z čistých srdcí jeho otce, rozšafného venkovského pláteníka, prošlého tuhou školou života i světem, i jeho ušlechtilé maminky, dívající se denně z rodné zahrádky, plné narcisů, ve Vysokově pod památnou Brankou na starožitný náchodský zámek, vykukující za kopce, nutily jej stále kupředu. A snad denně se k nám vracel, vždy šťasten a vždy srdečně pozdravován celým Náchodem. Náchod své mladosti změnil za Nové Město nad Met., mezi obě tato města rozdělil své srdce; každé z nich mělo a má dodnes srdce jeho půl, ale každé z nich jistě má srdce jeho celé.“
V naší sbírce se dále nachází Pamětní spis Okresní odbočky Ústředního svazu průmyslu pro Náchod a okolí (sign. Mz 2691), jehož cílem bylo zachytit dvacetiletou historii činnosti okresní organizace Ústředního svazu průmyslu na Náchodsku a dokumentovat vývoj průmyslu náchodského regionu v meziválečném období. V článku s názvem Průmysl v Náchodě a okolí je náchodský průmysl popsán těmito slovy: „Starožitný zámek vysoko nad městem a v širokém údolí pod ním vesele dýmající tovární komíny – to je Náchod, střed velkého průmyslu textilního, podstatně rozšířeného dnes o průmysl gumařský a s oběma úzce související kovoprůmysl. Textilní průmysl odedávna jest největší co do počtu osob, které v něm nacházejí dobrou obživu, i co do počtu vřeten i mechanických stavů. Toto odvětví průmyslové výroby je u nás také jedním z nejstarších.“
Součástí fondu jsou také dvě publikace věnované náchodskému Sokolu. První z nich je Naše Sokolovna (sign. R 171), vydaná u příležitosti slavnostního položení základního kamene nové Sokolovny v Náchodě dne 14. července 1929. V úvodu stojí: „Náchodský Sokol má právě velký svátek: co po desetiletí bylo jeho snem, to stává se skutkem! Stavíme svou Sokolovnu! Na nejkrásnějším místě, uprostřed pomezního města, čelem do ulice Rašínovy rostou v těchto okamžicích ze země mohutné stěny příštího stánku naší národní obětivosti, síly a statečnosti. Už se rýsuje na obzoru celý monument, už v bohaté zeleni pod historickým hradem kdysi Jiříka krále vidíme jasné široké průčelí s třemi řadami oken, na straně západní vesele se třepotá řada praporců s okraje veliké tělocvičny – pohádka stává se skutkem!“ V knihovním fondu jsou dochovány dva exempláře i s originálním vlastnoručním podpisem F. K. Zachovala.
Druhou prací je Památník na župní slet Jiráskovy sokolské župy podkrkonošské v Náchodě dne 1. července jubilejního roku 1928 (sign. R 172). V úvodu se uvádí: „Pomezní Náchod po přestávce dvaceti let vítá opět ve svém středu Sokolské bratrstvo k župnímu sletu. Vítá ho srdečně! Sletují se k nám bratři a sestry z celé Jiráskovy Podkrkonošské župy i z přátelského sousedství a všecky vede k nám jedna myšlenka: ukázati, že jsme tu, že stojíme na svém, že sokolská myšlenka vkořenila se hluboko v posvátnou půdu našeho pomezního kraje a že velký odkaz Tyršův a Fügnerův jest tu zabezpečen pro všecky časy.“
František Karel Zachoval patřil k osobnostem, které po několik desetiletí významně spoluutvářely veřejný, kulturní i společenský život Náchodska. Svou novinářskou, publicistickou, literární i vydavatelskou činností přispěl k uchování paměti regionu a k propagaci jeho historie i současnosti. Dokumenty dochované v knihovních fondech Muzea Náchodska dnes představují nejen svědectví o jeho mimořádně rozsáhlé práci, ale také cenné prameny k poznání dějin regionu. Padesáté výročí jeho úmrtí je proto vhodnou příležitostí připomenout si osobnost, jejíž dílo zůstává trvalou součástí kulturní paměti Náchodska.
Mgr. Jakub Benko
Prameny a literatura
Jakub BENKO, K 50. výročí úmrtí Františka Karla Zachovala (1882–1976) – spisovatele, novináře, vydavatele a redaktora, významné osobnosti Náchodska, Rodným krajem 72, Červený Kostelec 2026, s. 31–35.
Lydia BAŠTECKÁ, Náchodské listy a studium dějin Náchodska, in: Sborník příspěvků vydaný k 60. narozeninám Vladimíra Kalába, Pardubice 2001, s. 81–84.
Lydia BAŠTECKÁ, František Karel Zachoval, in: Václav Sádlo – Lydia Baštecká, Velká encyklopedie osobností Náchoda, Náchod 2015, s. 370–371.
Aleš FETTERS – Eva KOUDELKOVÁ, Zanechali stopu… Osobnosti kultury v Náchodě, Liberec 2013, s. 198–199.
Muzeum Náchodska, fond regionální literatury Muzea Náchodska, sign. R 171, František Karel ZACHOVAL (ed.), Naše Sokolovna, Náchod 1929.
Muzeum Náchodska, fond regionální literatury Muzea Náchodska, sign. R 172, František Karel ZACHOVAL (ed.), Památník na župní slet Jiráskovy sokolské župy podkrkonošské v Náchodě dne 1. července jubilejního roku 1928, Náchod [1928].
Muzeum Náchodska, fond starší příruční knihovny Muzea Náchodska, sign. Př. 2960, František Karel ZACHOVAL (ed.), Kruh přátel Josefa Bartoně-Dobenína: k 8. červnu L. P. 1937: [1862–1937], Nové Město nad Metují 1937.
Muzeum Náchodska, historický fond knihovny Muzea Náchodska, sign. Mz 1495, František Karel ZACHOVAL, Město Náchod: střed Jiráskova kraje, Náchod [mezi 1926 a 1932].
Muzeum Náchodska, historický fond knihovny Muzea Náchodska, sign. Mz 1705, Náchodské listy, zvláštní vydání, Náchod, 29. října 1918.
Muzeum Náchodska, historický fond knihovny Muzea Náchodska, sign. Mz 2691, František Karel ZACHOVAL (ed.), Pamětní spis Okresní odbočky Ústředního svazu průmyslu pro Náchod a okolí při dovršení 20. roku činnosti: [1920–1940], Náchod 1941.
Muzeum Náchodska, historický fond knihovny Muzea Náchodska, sign. Mz 2856, Náchodské listy 26, č. 22, Náchod, 28. května 1937.
Václav SPLÍTEK, Hradišťko – Vrbice – Stříbrnice [Osobnosti], Muzejní noviny, Jičín: Okresní muzeum a galerie v Jičíně, 2000, s. 13.
František Karel ZACHOVAL, Náchod – stráž na Kladském pomezí, Národní listy 65, č. 65, Praha, 7. 3. 1925, s. 11.
František Karel ZACHOVAL, Město Náchod – střed Jiráskova kraje. „Český Manchester.“, Národní listy 69, č. 349, Praha, 21. 12. 1929, s. 15.
František Karel ZACHOVAL, Červený Kostelec, Národní listy 74, č. 266, Praha, 27. 9. 1934, s. 8.
