Knihovní fond Muzea Náchodska zahrnuje řadu publikací věnovaných městu Police nad Metují a jeho dějinám. Zastoupeny jsou jak odborné historické práce, tak vlastivědné a turistické publikace, které reflektují vývoj města od nejstarších období až po moderní dobu. Tyto tituly představují významný pramenný základ pro studium regionálních dějin Náchodska. Článek se proto zaměřuje na vybrané publikace z tohoto fondu a přibližuje možnosti jejich studia v muzejní knihovně.

V první řadě je třeba uvést publikace věnující se souhrnně dějinám Police nad Metují, uložené především v regionálním knihovním fondu Muzea Náchodska (signatura R). Zde důležité místo zaujímá kniha Václava Vladivoje Tomka (1818–1905) Příběhy kláštera a města Police nad Metují (Praha 1881; R 862), která podává chronologicky dějiny města a kláštera od roku 1213 do roku 1880. Police nad Metují byla Tomkovým „druhým domovem“ a zdejší pobyty tvořily podstatnou část jeho života, o čemž může čtenář získat v muzejní knihovně více informací v publikaci Lydie Baštecké (1948–2021) s názvem Historik Václav Vladivoj Tomek a Policko (Police nad Metují 1997; R 219).

Na V. V. Tomka navázal další významný historik Policka a zdejší rodák Stanislav Brandejs (1891–1957), a to knihou Kniha o Polici nad Metují a Policku (Police nad Metují 1940; R 465), při jejímž vytváření vycházel z velké části z Tomkova díla. Brandejs ve své knize podává dějiny města od jeho založení do roku 1914 s přihlédnutím k hospodářským, zemědělským a sociálním poměrům a k dějinám obchodu, řemesel, průmyslu, náboženství, školství a spolkovému životu.

Na dílo Tomka a Brandejse pak navázal Miroslav Pichl (1946–2016), autor, z jehož pera se v muzejní knihovně nachází hned několik prací. Na prvním místě jmenujme publikaci Police nad Metují v datech: stručný přehled událostí let 993–2003 (Police nad Metují 2004; R 374), která podává faktograficko‑chronologický přehled událostí města od raných období až do začátku 21. století. Dalším jeho důležitým dílem, jež je možné nalézt v muzejním fondu, je Listování v polických kronikách (Police nad Metují 2022; R 840), kde můžeme nalézt zápisy minulých i současných polických kronikářů. Dále můžeme zmínit jeho knihu Hostince Police nad Metují (Police nad Metují 2003; R 964) a dvojpublikaci Sochařské památky Police nad Metují; Osobnosti Police nad Metují (Police nad Metují 2009; R 1022).

Zajímavým dílem, jež rovněž podává informace o dějinách Police nad Metují, je Historický kalendář Policka (Karel Baudyš – Dagmar Svobodová, Police nad Metují 1994; R 27), který chronologicky uvádí významné události města od roku 1213 do roku 1992. Za zmínku stojí také sborník 725 let Police nad Metují (Police nad Metují 1978; R 632), zahrnující vlastivědné studie věnované historii a kultuře města.

Opomenout nelze ani Antonína Krtičku‑Polického (1879–1952), sběratele a zpracovatele lidových pověstí. V knihovním fondu se nacházejí například Pověsti z Policka – o kraji mezi Ostašem, Hvězdou, Borem a řekou Metují (Žďár nad Metují 2017; R 714) a Hora Ostaš v pověstech a bájích (Žďár nad Metují 2021; R 850).

V muzejní knihovně můžeme rovněž nalézt několik polických turistických průvodců, např. Police nad Metují a okolí(Jaromír Pašma, Praha 1906; R 852), Stručný průvodce města Police n. M. a okolí (Mz 1699) od Odboru Klubu československých turistů v Polici nad Metují a Police nad Metují: Město a okolí (Praha 1959; Mz 3319) sestavený kolektivem pod vedením Františka Kincla. 

Fond doplňují i publikace věnované významným polickým firmám, například Ceník bruslí E. Katschner Police n. Met. (R 668), 20 let Kovopolu v Polici nad Metují (Police nad Metují 1970; Mz 1988) a 80 let strojírenské výroby na Policku. 25 let národního podniku Kovopol v Polici nad Metují (Mz 1989).Všechny zmíněné tituly i mnohé další regionální publikace lze vyhledat v knihovním katalogu Tritius, který zpřístupňuje informace o fondu a usnadňuje jejich studium v muzejní knihovně.