V minulém příspěvku jsme se věnovali publikacím zaměřeným na Hronov a jeho dějiny, které jsou uloženy v knihovním fondu Muzea Náchodska. Tentokrát obrátíme pozornost k dalšímu městu náchodského okresu – Novému Městu nad Metují – a představíme knihy, které lze nalézt právě v knihovně Muzea Náchodska. Také v tomto případě jde především o vlastivědné a regionálně zaměřené tituly, jež zachycují vývoj města od nejstarších dob až po současnost a tvoří cenný pramenný základ pro poznání dějin Náchodska.
Na začátek věnujme pozornost nejdůležitějším základním a souhrnným publikacím věnovaným dějinám Nového Města nad Metují. Tyto tituly jsou uloženy jak v regionálním (signatura R), tak v historickém muzejním knihovním fondu (signatura Mz). Na prvním místě je třeba uvést monografii dlouholetého městského kronikáře Nového Města nad Metují Bohumila Dvořáčka (1917–2018) s názvem Nové Město nad Metují: Pohledy do minulosti (Nové Město nad Metují 1998; R 147). B. Dvořáček v této obsáhlé knize čítající přes 470 stran mapuje více než pětisetletou historii města, přičemž zde nechybí ani informace o místních spolcích, kulturní, sportovní a vzdělávací činnosti. Dále uveďme novoměstského archiváře a bývalého ředitele Městského muzea v Náchodě Jana Juránka (1910–1999) a jeho publikace Český Betlem: Nové Město nad Metují (Nové Město nad Metují 1947; Mz 1504) a Nové Město nad Metují (Jan JURÁNEK – Karel BRANÝ – Prokop PAUL, Praha 1978; Mz 1945). V tomto kontextu si pozornost zaslouží také další novoměstský archivář a kronikář Jan Klos (1841–1929), jenž je autorem knihy Paměti města a zámku Nového Města nad Metují (Nové Město nad Metují 1922; Mz 1555), díla sestaveného na základě záznamů městské kroniky a historických dokumentů.
Publikace B. Dvořáka, J. Juránka a J. Klose můžeme obecně považovat za základní díla věnovaná dějinám Nového Města nad Metují, která lze studovat v knihovně Muzea Náchodska. Mimo tyto výše uvedené publikace můžeme v muzejním knihovním fondu nalézt i další tituly věnované přímo historii Nového Města nad Metují. Jedná se např. o knihu Ladislava Hartmana Staré a nové Nové Město nad Metují (Nové Město nad Metují 2007; R 392) nebo o brožury, jejichž hlavním autorem je významný český památkář Jakub Pavel (1903–1974) – Nové Město nad Metují: státní zámek, město a okolí (Praha 1952; Mz 1341) a Nové Město nad Metují (Pardubice 1968; R 125). Dějin Nového Města nad Metují a jeho okolí se dotýká i historicko-heraldická publikace Zdeňky Kulhavé s názvem Erbovní památky Novoměstska (Praha 2012; R 1038).
Ve fondu muzejní knihovny se nachází také knihy věnované významným osobnostem a rodákům z Nového Města nad Metují. V této souvislosti je nutné zmínit opět B. Dvořáčka a jeho monografii Z galerie osobností Nového Města nad Metují (Nové Město nad Metují 2008; R 1050). Dále uveďme např. publikaci Markéty Mrázkové věnovanou novoměstskému spisovateli Jindru Imlaufovi (1881–1921) s názvem Jindra Imlauf: spisovatel, fotograf (Nové Město nad Metují 2010; R 514) nebo knihu Jiřího Marbacha Josef Marek (Nové Město nad Metují 2008; R 442) věnovanou sochaři Josefu Markovi (1913–1980), který se narodil, žil a působil v Novém Městě nad Metují.
Muzejní knihovna dále nabízí publikace, jež se týkají období první a druhé světové války ve vztahu k Novému Městu nad Metují. Co se týče první světové války, ve fondu nalezneme zejména literaturu věnovanou československým legionářům pocházejícím z Nového Města nad Metují, která z velké části pochází z pera již výše zmíněného autora L. Hartmana. Jedná se např. o jeho knihy Legionáři z Nového Města nad Metují, Krčína, Spů a Vrchovin (Nové Město nad Metují 2018; R 1031), Alois Rocman: ruský legionář: měl v bojových liniích v pohotovosti nejen pušku, ale i fotoaparát(Nové Město nad Metují 2006; R 390) a Rudolf Svoboda: francouzský legionář, radiotelegrafista sibiřské mise generála Janina, honorální konzul Spojených států brazilských (Nové Město nad Metují 2006; R 722). Ještě vzpomeňme publikaci Evy a Ivany Kupkových s názvem Jaroslav Lichý – kapelník a Československý legionář v Rusku: „Cesta domů kolem světa“ (Nové Město nad Metují 2007; R 1035).
V kontextu druhé světové války a Nového Města nad Metují můžeme informace v knihovním fondu nalézt zejména v monografii Lucie Valterové Koudelkové nesoucí název Druhá světová válka v Novém Městě nad Metují (Nové Město nad Metují 2025; R 1090).
V této souvislosti uveďme ještě publikaci Vladimíra Růžičky s názvem Nejen jména na pomnících (Nové Město nad Metují 2017; R 718), jež pojednává o vývoji židovské komunity v Novém Městě nad Metují, zejména o období holocaustu a osudech židovských rodin z Nového Města nad Metují.
V knihovním fondu Muzea Náchodska jsou dále uloženy fotografické publikace s vazbou na Nové Město nad Metují, přičemž můžeme jmenovat např. Město na skále = The town on the rock: Nové Město nad Metují (Radovan KRTIČKA – Petr MINAŘÍK, Nové Město nad Metují 2021; R 930) a Tuctem směrů do Nového Města nad Metují: o cestách k městu na pozadí naší historie (Petr MINAŘÍK – Pavel STANĚK – Petr VLČEK, Nové Město nad Metují 2022; R 1030). Zmínku si zaslouží i knihy Evy Koudelkové věnované novoměstským pověstem – Nové Město nad Metují a okolí v pověstech a vyprávěních (Nové Město nad Metují 2004; R 981) a Pověsti z Novoměstska nad Metují (Liberec 2017; R 713).
V historickém knižním fondu pak nalezneme i některé specificky regionální publikace, kterými disponuje knihovna Muzea Náchodska jako jedna z mála knihoven na území Královéhradeckého kraje. Jedná se např. o brožury věnované významným novoměstským firmám, přičemž můžeme zmínit například tyto: 20 let chemického výrobního družstva Detecha Nové Město nad Metují: 1954–1974 (Nové Město nad Metují 1974; Mz 1855), Stavostroj 1948–1978(Nové Město nad Metují 1978; Mz 2079) nebo 25 let Elton národní podnik Nové Město nad Metují (Nové Město nad Metují 1973; Mz 1787).
Dále jsou v historickém fondu knihovny Muzea Náchodska uloženy publikace věnované historii jednoho ze sportů se silnou tradicí v Novém Městě nad Metují – národní házené. Jedná se o tyto tituly: 70 let původní národní hry: 1920–1975: 55 let národní házené v Novém Městě nad Metují (Nové Město nad Metují 1975; Mz 1886) a 35 let národní házené v Krčíně: 1944–1979 (Jiří ŠKODA, Náchod 1979; Mz 2674).
Když už jsme se dotkli sportu, v muzejní knihovně se rovněž nacházejí dvě publikace týkající se dějin Sokola v Novém Městě nad Metují – Pamětní kniha Tělocvičné jednoty Sokol v Novém Městě nad Metují, vydaná u příležitosti otevření nové sokolovny dne 1. června 1930 (Nové Město nad Metují 1930; R 925) a Dvacet pět let Sokola v Novém Městě nad Metují: na upomínku oslavy spolkové a okrskového cvičení sokolské župy východních Čech 17. dne měsíce července 1892 (Stanislav PAVLÍČEK, Nové Město nad Metují 1892; Mz 2723).
Na závěr uveďme ještě přírodovědnou publikaci s názvem Geologicko—mineralogický popis hejtmanství novoměstského nad Metují (Václav VODÁK, Dobruška 1913; R 921), která je uložena v regionálním fondu knihovny.
Lze tedy konstatovat, že knihy týkající se Nového Města nad Metují jsou v knihovním fondu Muzea Náchodska zastoupeny velmi početně. Fond zahrnuje jak základní syntetické práce, tak specializované studie zaměřené na osobnosti, spolkový život, průmysl, kulturu i každodenní dějiny města. Tato rozsáhlá skladba titulů dokládá dlouhodobý zájem o regionální dějiny a zároveň potvrzuje význam muzejní knihovny jako důležitého centra pro studium dějin Náchodska.
Všechny zmíněné tituly i mnohé další regionální publikace lze vyhledat v knihovním katalogu Tritius, který zpřístupňuje informace o fondu a usnadňuje jejich studium v muzejní knihovně: https://muzeum.tritius.cz/library/rmn/.
Mgr. Jakub Benko
