V minulém příspěvku jsme se věnovali publikacím věnovaným Polici nad Metují a jejím dějinám, jež jsou uloženy v knihovním fondu Muzea Náchodska. V následujících řádcích budou představeny knihy tematicky zaměřené na další město náchodského okresu, tentokrát Hronov, které lze nalézt v knihovně Muzea Náchodska. Opět se jedná především o vlastivědné a regionální tituly, které zachycují vývoj města od nejstarších období až po současnost a představují cenný pramenný základ pro poznání regionálních dějin Náchodska.

Co se týče souhrnných publikací věnovaných dějinám města Hronov, uložených v regionálním fondu Muzea Náchodska (signatura R), je na prvním místě třeba uvést trilogii s názvem Bejvávalo…, aneb Hronov za našich pradědečků a prababiček. První díl (Boris EKRT – Richard ŠVANDA, Bejvávalo… I, Hronov 2019; R 757), vydaný k 660. výročí první zmínky o Hronově, pojednává např. o nejstarších dějinách města, symbolech města, nejstarších podobách města a náměstí, rozvoji průmyslu, tovární výrobě, elektrifikaci města, hronovských hospodách a hotelích nebo o nejstarších spolcích, společnostech a jednotách. Druhý díl (Boris EKRT – Richard ŠVANDA, Bejvávalo… II, Hronov 2020; R 757/2) se věnuje zejména významným událostem, živelným pohromám a válečným konfliktům, dějinám sportovních klubů, jednot a oddílů a obsahuje také galerii vybraných osobností města. Třetí, závěrečný díl (Boris EKRT – Richard ŠVANDA – Ladislav ŠTIRAND, Bejvávalo… III, Hronov 2023; R 875) přináší dějiny a vlastivědný obraz jednotlivých částí města Hronova (dříve samostatných obcí): Zbečník, Studýnka (Studénky), Velký Dřevíč, Žaborky, Střezina, Rokytník a Malá Čermná.

V knihovně Muzea Náchodska nalezneme také jak původní (Hronov n. Met. a okolí. Popis, statistika i adresář, Hronov 1911; R 1074), tak nové vydání (Liberec 2019; R 767) publikace, kterou sestavili Josef JIRÁSEK – František Václav KODYM – Alois HORÁČEK. Jedná se o jeden z prvních průvodců regionem Náchodska, kde nalezneme zejména údaje o obyvatelstvu, hospodářství, průmyslu, řemeslům, školství, správě apod., a také popis města Hronova a okolních obcí. V tomto kontextu uveďmě také dvě místopisné publikace – Jiráskovo Padolí (Hronov) a jeho okolí (Antonín CELBA, Hronov 1924; R 466) a Hronov: stručný průvodce po Jiráskově Padolí (Oldřich BARTOŇ, Hronov 1975; Mz 1825).

Dějinami Hronova a Hronovska se zabýval a v muzejním knihovním fondu se také nacházejí publikace regionálního historika Náchodska Ladislava Hladkého (1942–2011). Jedná se o tyto tituly: Hronov a dějiny (Náchod 1999; R 220), Hronov a jeho muzeum (Náchod 1998; R 155), Hronov na starých pohlednicích (Náchod 1998; R 161) a Dějiny Malé Čermné – obce na česko-kladských hranicích – do roku 1850 (Malá Čermná 2010; R 516).

Co se týče knih zabývajících se historií Hronova, lze dále zmínit např. publikace Druhá světová válka v Hronově a okolí (Richard ŠVANDA, Náchod 2018; R 716) a Kronika hronovského skautingu: 75 let skautování v Hronově (Jiří FLOUSEK, Praha 1999; R 221).

V knihovním fondu se nacházejí také fotografické publikace týkající se Hronova, jmenujme např. Hronov (Jiří ŠKOPEK – Antonín JIRÁSEK – Václav NOVÁK – Antonín LYER – Pavel REJTAR, Hronov 1985; R 459) a Hronov a okolí(Lubomír IMLAUF – Petr ČUHANIČ – Ladislav HLADKÝ – Hana NEDVĚDOVÁ, Hronov 2009; R 474). Na tomto místě zmiňme i Hronovské pověsti (Petr ČUHANIČ, Hronov 2010; R 911).

Na závěr uveďme některé specificky regionální publikace věnující se městu Hronovu, které se nacházejí výhradně v knihovně Muzea Náchodska. Jedná se např. o strojopis Kroniky města Hronova (1971) – Zápisy kronikáře Oldřicha Bartoně: 6. Průmysl (R 1026), tisk Stavebně historický průzkum Hronov, čp. 49 (Jiří SYROVÝ – Zuzana SYROVÁ – Ladislav HLADKÝ, Brno 1998; R 1048) nebo brožury Znak města Hronova: Usnesení Městského národního výboru v Hronově o přijetí nového znaku města Hronova (Hronov 1973; Mz 2788) a 100 let požární ochrany v Hronově (Jan VRZÁČEK, Hronov 1970; R 1007).

Všechny zmíněné tituly i mnohé další regionální publikace lze vyhledat v knihovním katalogu Tritius, který zpřístupňuje informace o fondu a usnadňuje jejich studium v muzejní knihovně.

Mgr. Jakub Benko