1250 až 1025 př. n. l.

Na úseku 7 se nacházelo druhé, větší pohřebiště, kde bylo zachyceno 35 žárových hrobů v různém stupni dochování, od prostých jamkových hrobů až po hroby s bohatou keramickou výbavou. Dna hrobových jam byla prostého mísovitého tvaru. Ve třetině dokumentovaných případů bylo dno hrobové jámy vydlážděno říčními valouny, na nichž stála urna s popelem zemřelého. Některé jámy měly výrazně oválný tvar a byly orientovány ve směru východ – západ.

Jako urna, v níž byly přepálené a rozdrcené kosti zemřelého s popelem, byl v naprosté většině případů použit okřín. Pouze ve dvou hrobech se jednalo o amforu. V některých byla do urny vložena ještě malá nádobka v podobě okřínku či koflíku, jak je tomu i na nedalekém pohřebišti v Čáslavkách (Novák 2014, 83). Dna některých okřínů měla proražené otvory, tzv. dušníky. Ty se objevují i v mísách, které někdy překrývaly urnu. Bývají interpretovány jako otvory, kterými odchází duše zemřelého. Objevuje se i názor, dokumentovaný až později v antice, že mrtvý mohl používat jen mrtvé, tedy znehodnocené artefakty (Kolník 1979, 92). Nutno však podotknout, že ne všechny nádoby použité jako urny byly těmito otvory opatřeny a absence dušníků je patrná i na pohřebišti v Čáslavkách či na dalších pohřebištích (Vokolek 2003, Novák 2014).

Na úseku 7 byly odhaleny dva hroby se dvěma urnami (objekt 68 – hrob číslo 28, objekt 71 – hrob číslo 31). V hrobě číslo 30 (objekt 70) počet uren dosahoval dokonce čtyř kusů. Tento hrob můžeme označit zároveň za nejbohatší hrob. Obsahoval 19 nádob v různém stupni dochování.

Většinu žárových hrobů tohoto úseku můžeme datovat do střední až mladší fáze lužické kultury. Výjimku tvoří hrob číslo 16 (objekt číslo 47), který se 16 nádobami je druhým nejbohatším pohřbem na lokalitě a který náleží již slezskoplatěnické kultuře z pozdní doby bronzové.

Zajímavým fenoménem, který byl v rámci výzkumu při rozebírání hrobových celků pozorován a je znám i z jiných lokalit, je druhotné otvírání hrobů a přidávání keramických milodarů, ať již v podobě kompletních celých nádob anebo jejich velkých fragmentů. V několika případech jsou tyto přidávané nádoby oproti ostatním ve vyšších pozicích hrobové jámy, většinou jsou uloženy v její okrajové části (hrob 13 – koflík, hrob 27 – koflík, hrob 19 – džbáneček). Tento jev je dobře patrný na provedené 3D dokumentaci, v níž jsou patrné výškové rozdíly v uložení jednotlivých komponent.

Bronzové nálezy pocházejí pouze z hrobu 21 a 25. Z hrobu 21 byla získána kompletní jehlice s hřebíkovitou hlavicí s rytou výzdobou. V případě hrobu 25 se jedná pouze o drobný fragment jehlice, který s největší pravděpodobností oproti předchozímu exempláři prošel žárem pohřební hranice a byl nalezen v urně s ostatky zemřelého.

Uvedený žárový pohřeb číslo 21 s bronzovou jehlicí byl vložen do hrobové jámy o rozměrech 0,7 x 0,6 m byla orientovaná ve směru východ – západ. Z ústřední nádoby umístěné ve střední části se dochovalo pouze torzo o výšce 12 cm. Průměr této nádoby, s největší pravděpodobností okřínu, se mohl pohybovat mezi 40 až 45 cm. Okřín byl položen na kamennou dlažbu vyskládanou z osmi říčních valounů o velikosti 20 x 30 cm. Těsně vedle ústřední nádoby bylo severním a západním směrem umístěno dalších pět keramických nádobek. Ve třech případech se jednalo o malé okříny s bohatou rytou výzdobou, dále pak o mísu (N4) a o malou dvojuchou amforu o průměru dna 5 cm a výšce 9,5 cm. Průměr esovitě profilované výduti zdobené mělkým šikmým žlábkováním je 11 cm, průměr mírně se rozevírajícího se hrdla 8,7 cm. Nádoba je kompletně zachovaná (slepená). Amfora stála na svém dně vedle centrálního okřínu v severovýchodním kvadrantu, ale již mimo kamennou dlažbu.

Další nádobu představuje malý okřín s profilovaným vyšším dnem o průměru 4,5 cm. Ostře lomená maximální výduť je umístěna ve spodní třetině nádoby a její průměr činí 13 cm. Průměr hrdla nádoby je 9, 8 cm a výška nádoby je 8 cm. Nádoba byla při svém výpalu deformována do nepravidelné elipsy s rozměry 9,8 x 13 cm. Po obvodu je zdobena šesti horizontálními rýhami, nad nimiž jsou rovnostranné šrafované trojúhelníky. Okřínek se nacházel v severní části hrobu těsně vedle výše popsané amfory, také mimo kamennou dlažbu, a byl otočen dnem vzhůru.

V severovýchodním kvadrantu se nacházely dvě překrývající se nádoby. Jednalo se o mísu s náběhem ucha, pod níž byl uložen fragment malého okřínu. Mísa s průměrem dna 7,5 cm a okraje 22 cm dosahovala výšky 8 cm a byla kompletně dochovaná. Na rozdíl od ostatních nádob, které byly uloženy ve stejné výškové hladině na dně hrobové jámy, byla umístěna podstatně výš. V tomto případě se opět nabízí otázka druhotného otevření hrobu a přidání tohoto milodaru, při kterém mohlo dojít k rozbití malého okřínu, který mísa překrývala. Ze zmiňovaného okřínku se dochovala pouze třetina bez dna. Celá nádoba s výdutí ve spodní třetině o průměru 15 cm mohla být vysoká 8 – 9 cm s průměrem hrdla 12 cm. Je zdobena pěti rytými horizontálními liniemi, nad kterými je pás rytých rovnoramenných trojúhelníků s vnitřní šikmou šrafurou. Poslední nádobou v hrobovém celku byl okřín umístěný v západní části hrobové jámy vedle centrální nádoby. Okřín s výškou 7,5 cm, průměrem dna 4,5 cm, hrdla 12,5 cm byl zdoben šesti rytými horizontálními liniemi, nad kterými je pás rytých pětinásobných rovnoramenných trojúhelníků. Z tohoto hrobu pochází i jeden z již zmiňovaných bronzových nálezů. Jedná se o jehlici s hřebíkovitou hlavicí s rytou výzdobou na krčku v podobě horizontálních rýh. Jehlice, jež evidentně neprošla kremací, o celkové délce 20 cm byla nalezena ve dvou kusech, přičemž její spodní část byla ohnuta. V tomto stavu byla pravděpodobně uložena do horní části hrobu.

Dvě prozkoumaná žárová pohřebiště na katastrálním území Svinišťany doplňují obraz o hustotě osídlení v mladší době bronzové. Jednotlivé žárové hroby nikterak nevybočují z charakteristik žárových hrobů daného období. Nacházejí se chudé hroby s drobnými fragmenty keramiky, ale i hroby bohaté, vybavené množstvím keramických nádob. Jako urny ve většině případů sloužily okříny, které byly překryty mísou. Některé nádoby byly opatřeny dušníkem. V několika hrobech se našly keramické nádoby, které se běžně ve východočeské keramické produkci tohoto období nevyskytují, a mohly by se tedy jednat o importy. Na podrobnější analýzu keramického inventáře si obě svinišťanská pohřebiště budou muset ještě počkat.

Jan Košťál
(upraveno a zkráceno. Text v plném znění v tištěném katalogu)