11. až 13. století

Úsek 02 v poloze „Polcovský Dvůr“ patří do katastru města Jaroměř. Archeologickým výzkumem zde byla zachycena sídelní komponenta v plochém údolí, 430 m od toku Labe, které ji obtéká od západu, bližší vodní tok představuje 50 m na západ od lokality říčka Běluňka, v nadmořské výšce 264 m n. m. Prozkoumáno bylo 12 061,69 m2 a zachyceno 10 archeologických objektů. Všechny náleží do 11. – 12. století, tedy období středověku. Nálezy a zachycené objekty dobře dokladují malou část osídlení a ukazují obraz Jaroměře před založením města ve 13. století.

Zkoumané sídliště představuje jaroměřské předhradí, středověkou osadu, která fungovala jako zázemí města. Nejstaršími nálezy jsou keramické fragmenty datované do 11. století. Zachycené byly pouze sídlištní jámy, nejsou známy doklady obydlí. Velký soubor archeologických nálezů, především keramických fragmentů, pochází ze dvou objektů, interpretovaných jako hliníky, které sloužily pro dobývání hlíny ať už pro výrobu keramiky, nebo pro získávání hlíny pro omazy stěn obydlí. Nacházel se v nich soubor keramických nálezů, který řadíme do období přechodu raného a vrcholného středověku. V jednom z těchto objektů byla nalezena téměř kompletní kostra nedospělého psa.

Zemědělství a chov zvířat

Z obilnin bylo nejvíce zastoupeno žito, následují obilky nahých pšenic pravděpodobně pšenice obecné, ječmen obecný, oves a proso seté. Z luštěnin byl zaznamenán výskyt hrachu setého. Z planých užitkových druhů byla doložena líska obecná.

Plané druhy tvoří zejména druhy plevelů obilnin. Plevele jako koukol polní a sveřep indikují špatné čištění osiva. Další ozimé druhy plevelů jako konopice polní, hořčice polní, vikev čtyřsemenná / chlupatá a čistec indikují výsev ozimů, jako je pšenice a žito. Zbylé druhy okopanin a jaří (svízel pochybný, merlík bílý, rdesno blešník) indikují spíše na jaře vysévané plodiny jako oves, proso či ječmen.

Největší počet zvířecích kostí se nacházel ve dvou objektech, které lze interpretovat jako hliníky, jámy, z nichž byla dobývána hlína ať už pro výrobu keramických nádob, nebo pro omaz stěn staveb. Z domácích zvířat v celém sídlišti byly nejvíce zastoupeny kosti tura domácího, jednoho psa, koně, prasete, jediná kost byla zařazena do kategorie ovce/koza. Kosti jsou z dospělých jedinců s výjimkou psa domácího, který je juvenilní, tedy nedospělý jedinec. Divoce žijící zvířata zastupují kosti jelena evropského a lišky obecné. Z ptáků se vyskytl tetřev hlušec a kachna. Tyto kosti na sobě neměly stopy kuchyňských zásahů, proto se domníváme, že tato zvířata žila volně a přirozeně v blízkosti tohoto sídliště a uhynula bez přičinění člověka. Tyto zásahy evidujeme pouze na kostech domácích zvířat. Některé kosti prošly žárem – opékáním.

Sylva Tichá Bambasová
(upraveno a zkráceno. Text v plném znění v tištěném katalogu)