550 až 450 př. n. l.

Na katastrálním území Hořenic náleží do halštatského období nejvíce archeologických objektů (celkem 165). Halštatské osídlení se koncentrovalo od severovýchodu půlobloukem směrem na západ, úzký prostor skrývky a plynem zkreslené výsledky magnetometrického měření však nedovolovaly blíže určit skutečnou rozlohu sídliště. Magnetometrickým průzkumem bylo zachyceno asi 10 % z celkového počtu objektů. Na sídlišti se nacházely různorodé archeologické objekty, nejpočetněji (66 objektů) byly zastoupeny kůlové jámy. Prozkoumány byly také tři zahloubené chaty.

Zahloubené chaty se objevují na sídlištích po celé trvání doby halštatské. Nacházejí se také na lokalitách, kde se běžně vyskytují stavby nadzemní kůlové konstrukce, tedy jeden typ staveb nevylučuje druhý. Jejich funkce je různorodá, mohly sloužit k bydlení nebo také jako výrobní objekty – dílny, kombinace obojího, nebo jako příbytky pro zvířata.

Chata 006 představuje zahloubený objekt téměř čtvercového půdorysu s orientací sever – jih a rozměry 4,5 x 4,05 m. V tomto objektu se našlo ohniště, přičemž lze usuzovat na dočasný obytný charakter tohoto objektu. Je zde evidováno osm kůlových jam a žlábek, který se nacházel při severozápadní stěně chaty. Na protější severovýchodní straně chaty byla dvojice kůlových jam, další kůlové jámy byly rozmístěny od žlábku ve středu chaty. Kůlové jámy a základový žlábek mohou být ukazatelem konstrukce přístřešku.

Chata 050 je zahloubený objekt téměř čtvercového půdorysu s orientací východ – západ s rozměry 5,02 x 4,62 m a hloubkou 0,58 m. V západní a východní stěně se nachází po jedné kůlové jámě, v západní pak ještě jedna kůlová jáma. V jihovýchodním rohu chaty je kůlová jáma, v jihozápadním rohu pak další lehce posunutá do středu. Pětice kůlových jam orientovaná šikmo od jihovýchodního rohu chaty směrem ke středu chaty může představovat základ pro lehčí konstrukci v rámci tohoto objektu. V této polozemnici se podařilo identifikovat původní nášlapnou vrstvu, její řádná interpretace je však nyní ještě podrobována analýzám. Bylo zde nalezeno 165 kusů keramických fragmentů, skleněný korálek a dvě bronzové jehlice.

Chata 425, obdélného půdorysu v orientaci východ – západ, byla z jižní strany narušena recentním výkopem. Zachycené rozměry byly 4,5 x 2,4 m, hloubka 0,28 m. V severozápadním rohu je chata narušena stratigraficky mladší zásobní jámou. V této chatě nebyly evidovány žádné relikty po kůlové konstrukci.

K dalším zajímavým objektům z tohoto sídliště patří jáma oválného tvaru s délkou 3,24 m, šířkou 3,12 m a hloubkou 1,18 m se zachovalou destruovanou maznicovou krustou a četnými nálezy uhlíků. V superpozici s tímto objektem se nacházela mělčí oválná jáma, po stranách těchto jam pak byly kůlové jámy – jedna z východní a druhá ze západní strany objektu.

Dále zde byly evidovány dvě zásobní jámy s typickým vakovitým tvarem, které mohly sloužit ke skladování obilí nebo zásob obecně. Ve dně jedné z nich (obj. 553) se nacházela kůlová jáma, tato mohla nést lehké zastřešení či sloužila pro umístění ostrve pro přístup do zásobnice. Další dva objekty jsou interpretovány jako hliníky.

Řemeslná výroba

Doba halštatská se v archeologických pramenech projevuje již zcela specializovanou řemeslnou výrobou. Na zkoumaném sídlišti se pravděpodobně vyráběla keramika, čemuž nasvědčují nalezené archeologické objekty, které mohly sloužit k dobývání hlíny, tzv. hliníky. Našlo se také 371 ks typických keramických zlomků. Dalším řemeslem prováděným na sídlišti je textilnictví, jehož dokladem jsou nálezy přeslenů, používaných pro spřádání textilního materiálu v nitě (přízi) a také několik nálezů závaží tkalcovského stavu, jež dokládají tkaní.

Zemědělství a chov zvířat

Lidé na sídlišti v Hořenicích pěstovali převážně proso seté a ječmen setý, pšenici, pšenici dvouzrnku a pšenici špaldu, méně žito seté a pšenici jednozrnku. Z luštěnin byla zaznamenána čočka a z planých druhů bez chebdí. Podle zastoupených plevelů lze předpokládat jaří i ozimé vysévání. Analýza 2775 ks uhlíků nalezených ve 149 objektech ukazuje již jen na 75 % zastoupení dřevin doubrav, dubohabřin a bučin. Podíl světlomilných listnatých dřevin vzrostl na 21,7 %. Ze světlomilných dřevin klesl jen podíl borovice. Tlak lidské společnosti na les ve studovaném regionu v tomto období narůstá na největší v pravěku pozorovanou míru. Nápadný je pokles podílu dubu a dalších listnáčů tvořících hlavní stromové patro lesů (borovice) a nárůst podílu synantropního habru a světlomilných listnáčů. Dochované zvířecí kosti byly velmi fragmentární, většinu z nich bylo možno určit pouze na úrovni zařazení k savcům. Zastoupeni byli velcí, středně velcí i malí savci. Skoro všechny fragmenty kostí byly poznamenané žárem od 100–1000 °C, jedna kost nese stopy sekání. Jednalo se pravděpodobně o kuchyňský odpad.

Sylva Tichá Bambasová
(upraveno a zkráceno. Text v plném znění v tištěném katalogu)