10. až 13. století

Na sledované lokalitě bylo zjištěno i období středověku, kterému náleží 93 středověkých objektů. Nejvíce objektů zastupují solitérní kůlové jámy, dále byly nalezeny žlábky a 26 sídlištních jam. Z archeologických nálezů převládají fragmenty keramických nádob, z některých se podařilo rekonstruovat celé tvary. Nejčastěji vyskytujícím se tvarem nádoby byl hrnec.

Řemeslná výroba

Řemeslnou výrobu dokládají zejména pyrotechnická zařízení. V jednom objektu byla, kromě mazanice, nalezena také železná struska, která může souviset se zpracováním železa (pravděpodobně kovářstvím) přímo na lokalitě.

Z objektů bylo celkově získáno několik stovek keramických fragmentů. Některé z nich se podařilo rekonstruovat do větších či menších torz hrnců, na kterých se uplatňuje výzdoba v podobě ryté šroubovice, vlnice, či tzv. větvičky. Vedle keramických fragmentů byly získány zvířecí kosti, mazanice či kameny. Obecně lze uvedené objekty datovat do přechodného období mezi raným a vrcholným středověkem. V případě objektu 03303 byla provedena paleomagnetická datace s výsledkem kolem roku 1000 n. l. K řemeslné či specializované výrobě lze přiřadit také 13 fragmentů zvířecích kostí, které byly záměrně opracovávány nejčastěji do hrotitých tvarů.

Zemědělství a chov zvířat

Z raného středověku lze evidovat menší počet makrozbytků obilovin. Přesto se dá na tomto sídlišti doložit pěstování nahé pšenice, ječmene obecného a žita setého. Z nálezů z vrcholně středověkých objektů dominují stejné obiloviny a nově se objevuje oves. Malou část nálezů představuje proso seté. Z luštěnin je doložena čočka a hrách, z divoce rostoucích plodin líska obecná.

U uhlíků z objektů datovaných do raného středověku dochází k regeneraci lesa, s čímž souvisí výskyt stínomilného buku a zvyšuje se výskyt synantropního habru. Při přechodu k vrcholnému středověku lze pozorovat výběrové odlesnění úrodných ploch pro zemědělské využití tím, že podíl habru ve zkoumaných vzorcích klesá. Zvyšuje se podíl jilmu a lípy, což může souviset se získáváním dřeva z extrémnějších stanovišť. Zvyšující se podíl jabloňovitých druhů a slivoní může souviset s pěstováním ovocných stromů.

Chov zvířat

V objektech z raného středověku byl z domácích zvířat určen tur, prase domácí / divoké, ovce, koza a kůň. Nejpočetněji byly zastoupeny kosti tura domácího. Podle kvality masa převažovala kategorie jatečního odpadu, v 20 % byly zastoupeny kosti s kvalitními částmi masa. Převládaly nálezy nedospělých jedinců. Kosti domácích zvířat nesly intencionální zásahy – zářezy, záseky, doklady lámání a štípání. Dvě kosti tura, jedna kost prasete / divokého prasete a jedna koňská kost byly poznamenány stopy úderů, které souvisí se sekundárním porcováním těl zvířat, s kuchyňským zpracováním a konzumací

masa. Jedná se o stopy po dělení končetin v kloubu, ořezávání masa nebo šlach a lámaní za účelem získání morku. U koně byl stejný podíl nedospělých i dospělých jedinců.

Z divoce žijících zvířat se našly kosti jelena evropského, ryse ostrovida a blíže nespecifikovaného hlodavce. I když je k dispozici jen málo kostí divokých zvířat, je zde velká druhová diverzita. Nejpočetněji je zastoupen jelen lesní, dále zajíc polní a hlodavci, křeček polní, veverka obecná, norník rudý, plch velký, hraboš, myšice. Z ptáků byl poznán holub hřivnáč.

Na kostech se často objevují záseky, zářezy, stopy po lámání a štípaní kostí. Nejčastěji se tyto zásahy objevily na kostech tura domácího, prasete a ovce / kozy. Z divoce žijících zvířat se tyto zásahy nacházely na kostech jelena. Nálezy nesou stopy po oddělování končetin v kloubu, ořezávání šlach a lámání za účelem zisku morku, souvisí s kuchyňskými zásahy.

Sylva Tichá Bambasová
(upraveno a zkráceno. Text v plném znění v tištěném katalogu)