320 až 50 př. n. l.
Vedle halštatských nálezů a obydlí zde byly n a katastru Čáslavek identifikovány i nálezy z doby laténské. Celkem bylo ve zkoumaném prostoru evidováno pět polozahloubených chat (objekty 03173; 03212; 03349; 03544; 03660), které se koncentrovaly ve střední části zachycené lokality na ploše 165,3 m2, blíže k jihu. V kontextu této plochy byly chaty umístěny velmi blízko sebe, vzdálenost mezi nimi nepřekračovala 12 m. Všechny vykazovaly typické znaky pro dobu laténskou, obdélný půdorys, kůlové jámy uprostřed kratších stran, orientaci severozápad – jihovýchod. K chatám pak náležely další objekty.
Speciální pozornost si zasloužila chata s číslem 03349. Při její exkavaci byla dobře patrná charakteristická podoba laténské chaty, jako orientace, půdorys a kůlové jámy v kratších stranách. Po exkavaci výplně chaty se pod její podlahou našly další tři zahloubené objekty, které se propojily do podoby hliníku. Dále pak byly zachyceny kůlové jámy v jihozápadní a jihovýchodní části. Interpretací tohoto objektu může být několik, jde o objekty z doby laténské, avšak každý z nich vznikl v jiné fázi tohoto období a chata byla vystavěna na již se nevyužívajících sklípcích či hliníku, nebo šlo o sklípky, které byly součástí chaty a nacházely se pod její podlahou. Tyto otázky nyní stojí před mikromorfologickými analýzami a analýzou C14.
Další laténská chata (03660) měla kůlové jámy ve svých kratších stranách, opět se stejnou orientací, tj. severozápad – jihovýchod. Ze severozápadní strany byla částečně narušena a částečně ji respektuje jáma 03577. Ze statigrafického hlediska se jedná o mladší objekt, než je chata. Z datovaných nálezů pocházelo 304 keramických fragmentů z přelomu raného až vrcholného středověku 17 kusů keramických fragmentů bylo z doby laténské. Jedna interpretace řadí tuto jámu spíše do období středověku s tím, že laténské nálezy pocházejí z objektu, který narušila, tedy z laténské chaty. Z lokality ale pochází také kulturní vrstva se středověkými nálezy, takže nelze vyloučit, že středověké nálezy mohou být intruzí z této vrstvy do laténského objektu. Odpověď snad přinese analýza výsledků C14.
Stejným případem je nález pyrotechnického zařízení, které bylo součástí chaty s číslem 03676. Nachází se v něm stejný počet laténských i středověkých střepů, důležité jsou výsledky C14 analýzy, paleomagnetické datace a mikromorfologie. Jáma hned vedle tohoto pyrotechnického zařízení obsahovala již pouze laténské nálezy. Rovněž zde byl proveden odběr vzorků pro mikromorfologii.
Řemeslná výroba
Objekty, které dokládají v laténském období řemeslnou výrobu na tomto sídlišti, jsou pece a pyrotechnická zařízení. Označení pec se užívá pro typ objektu, který lze takto jasně definovat například z konstrukčního hlediska, pyrotechnická zařízení jsou všechny objekty, jámy, jejichž stěny jsou omazané mazanicí, která nese stopy žáru, nebo je opálená a dále se ve výplních těchto objektů nalézají uhlíkové či popelovité vrstvy. Takovéto objekty jsou evidovány tři. Mezi nimi pec s číslem 03355 se středovým pilířem, který nesl rošt, na němž byly keramické nádoby vypalovány. Pec pro vypalování keramiky s tímto konstrukčním řešením se vyskytují v Podunají a Porýní. Tato pec byla od polozahloubených chat vzdálena 60 m jihozápadně. Kromě výroby keramiky je doloženo i opracování parohu a zvířecích kostí do podoby polotovarů různých nástrojů.
Zemědělství a chov zvířat
Z analýzy rostlinných makrozbytků vyplývá, že na sídlišti se vyskytovaly obiloviny v podobě pšenice nahé, pšenice dvouzrnky a pšenice špaldy, v menším měřítku bylo zastoupeno proso seté a z luštěnin hrách setý. Z planě rostoucích keřů (plodů) byla nejspíše sbírána trnka, lesní jabloň a ostružiny, které byly v souboru zastoupeny zuhelnatělými peckami. Podle zanalyzovaných uhlíků dřevin se ukazuje, že v okolí sídliště, či přímo na sídlišti rostly dubohabrové háje. Klesl podíl světlomilných dřevin. Zaznamenány byly také dřeviny lužních lesů.
Bylo doloženo velké množství druhů zvířat. Z domácích zvířat tur domácí, prase, ovce, koza, kůň, dále kosti psa domácího nebo vlka obecného či kura domácího. Podle hodnocených fragmentů kostí převládají u domácích zvířat takové části těla, které nebyly kvalitní na maso a hraničí až s jatečním odpadem. Z věkové skupiny jsou zastoupeni jak staří, tak mladí jedinci koní, kurů, psů/vlků, ovcí/koz. Převahu nedospělých jedinců sledujeme u ovce domácí, kozy domácí, prasete a tura. Dá se tak předpokládat, že některá zvířata nebyla na sídlišti chována primárně jako zdroj masa.
Z divokých zvířat byl určen jelen evropský (z něhož pochází nálezy kostí i parohů), srnec obecný, zajíc polní, hryzec vodní, bobr evropský, myšice lesní, veverka obecná. Dále byl zaznamenán vlk obecný, rys ostrovid, jezevec lesní a vydra říční. Zjištěné byly i kosti ptáků, sovy pálené, kavky tmavé a kosti bažantovitých. Na těchto kostech lze sledovat velmi málo dokladů intencionálních zásahů, z se dá usuzovat, že tato zvířata byla volně žijící kolem lokality a zemřela bez přičinění člověka. Z obojživelníků byla určena ropucha.
Sylva Tichá Bambasová
(upraveno a zkráceno. Text v plném znění v tištěném katalogu)
