725 až 450 př. n. l.
Z doby halštatské byla na katastrálním území Čáslavek prozkoumaná část sídliště, jehož významnější díl se nacházel na sousedním katastru obce Dolany. V západní části (na katastrálním území Čáslavek) byly prozkoumány solitérní kůlové jámy a sídlištní objekty, z nichž dva lze interpretovat jako zásobní jámy, sloužící pro uskladnění obilí či jiných potravin. Z archeologických nálezů jsou nejčastěji zastoupeny fragmenty keramiky, některé je možné datovat podle výzdoby do fáze Ha C2–D1. Jedna ze zásobních jam (objekt 03091) obsahovala nejvíce archeologických nálezů, 116 kusů keramických fragmentů, z nichž 59 bylo zdobených, některé výzdobné prvky odpovídají fázi Ha C2–D1. Dále se v tomto objektu nacházely čtyři fragmenty pravděpodobně zoomorfní (zvířecí) figurky.
Zajímavý je objekt 03100 s výplní v podobě mazanicové krusty, který by mohl být interpretován jako pec, ale nevyskytují se zde charakteristické propálené vrstvy, proto je nejlepší jej neutrálně interpretovat jako pyrotechnické zařízení. Tento objekt poskytl dva zlomky keramiky s plastickou výzdobou, typickou pro celou dobu halštatskou.
Další koncentrace halštatských nálezů se vyskytuje již na sousedním katastrálním území obce Dolany. Jde o jedno sídliště s celkovým počtem 133 archeologických objektů. V západní části sídliště se koncentrovaly zásobní jámy a solitérní kůlové jámy. Od východu bylo sídliště ohrazeno kruhovou palisádou, za níž se nacházely tři domy. Mezi západní a východní částí sídliště se nacházela terénní deprese vyplněná kulturními vrstvami, jež obsahovaly nálezy z doby halštatské, laténské a vrcholného středověku, tedy ze všech období, které byly na lokalitě zachyceny. V 52 objektech byly objeveny keramické zlomky, dohromady 530 ks, mezi nimi se vyskytly čtyři červeně malované fragmenty a tři černě malované fragmenty, které datují sídliště do stupňů Ha C2–D1. Kromě keramických nálezů je třeba zmínit také nález modrých skleněného korálků, který lze podle N. Venclové datovat do Ha D–LT A. Na sídlišti byly identifikovány tři domy, které se nacházely v části ohraničené palisádou. Domy této konstrukce jsou na halštatských sídlištích běžné.
Do tohoto období spadá 97 kůlových jam, 3 sídlištní jámy a pravděpodobně
1 větší erozní rýha zaplněná sedimenty s halštatskými nálezy.
Větší objekty jsou na zkoumaném území zastoupeny pouze třemi jámami. Jedna jáma má kruhový půdorys o průměru 1,3 m a hloubce 0,14 m. Svým tvarem připomíná zásobní jámy na obilí a další produkty. Kvůli své malé hloubce však tuto funkci plnit nemohla (i když se připočte cca 0,4–0,5 m skrytého terénu).
Další objekty sloužící neznámému účelu představují větší nepravidelná a malá kruhová jáma. Dominující kůlové jámy dosahují délky mezi 0,17–0,91 m, šířky mezi 0,16–0,84 m a hloubky mezi 0,04–0,45 m a většinou jsou kruhového tvaru. Na ploše vytvářejí půdorysy tří domů a části jednoho ohrazení.
Kůlový dům 1 se skládal z osmi větších kůlových jam tvořících obdélník o dvou řadách po čtyřech kůlech. Půdorys domu měl rozměry 7,1 x 3,9 m se severojižní orientací delších stran. Obdélníkový půdorys kůlového domu 2 o rozměrech 8,1 x 4,3 m byl vytvořen z šesti větších kůlových jam ve dvou řadách po třech kůlech. Jeho delší strany mají také severojižní orientaci. Méně zřetelný kůlový dům 3 se skládal ze tří samostatných a tří zdvojených kůlových jam ve dvou řadách tvořících nepravidelný obdélník. Ten dosahuje rozměrů 7,3 x 3,6 m a jeho delší strany jsou orientovány od severozápadu k jihovýchodu. Jeho půdorys se porušoval s níže popsaným ohrazením, což dokazuje jejich nesoučasnost.
Stavby obdobné obdélné konstrukce ze dvou řad po třech až po čtyřech (ty jsou v menšině) kůlech se nacházejí na halštatských lokalitách poměrně často. Z nich je možno jmenovat namátkou půdorysy na halštatském sídlišti v Kotopekách na Berounsku, v Křimicích na Plzeňsku, v Lažínkách u Moravských Budějovic či v Loděnici na Opavsku. O přesnější podobě domů ale nevíme naneštěstí téměř nic. Nelze tedy říci nic konkrétnějšího o konstrukci a stavebním materiálu stěn, typu, konstrukci a materiálu střech a vnitřnímu prostoru. Dokonce nejsou známy ani úplně přesné rozměry domů. Doložené kůly např. mohly nést jen střešní konstrukci, a stěny tak mohly být o několik decimetrů až metrů vzdáleny od zjištěných kůlů. Nelze také s jistotou tvrdit, že všechny zjištěné půdorysy náležely obytným stavbám. Na sídlišti se musely vyskytovat dílny, stáje a další hospodářská stavení.
Celkem 22 větších kůlových jam s poměrně pravidelnými rozestupy 0,5–0,9 m vytvářelo obloukovitě se stáčející řadu vymezující část kruhu nebo oválu. V západní části pokračovalo kůlové ohrazení mimo zkoumanou plochu a v severovýchodní části bylo zničeno erozní rýhou. V Čechách a na Moravě nebylo doposud sídliště s takovýmto typem opevnění zaznamenáno. Nepravidelně kruhové kůlové ohrazení lze ale poměrně často nalézt na halštatských sídlištích v sousedním Slezsku (Stary Śleszów, Milejowice, Zabrodzie u Wroclavi). Jejich průměr se pohybuje mezi 50 až 85 m a jejich vnitřní plocha je vždy vyplněna kůlovými stavbami. Podobně asi vypadalo i sídliště v katastru Dolan, neboť domy 1 a 2 a množství dalších kůlových jam se rozkládaly i uvnitř ohrazení. Při předpokládaném přibližně kruhovém tvaru lze odhadnout průměr dolanského ohrazení na cca 55 m, a odpovídá tak velikosti nejmenší slezské kruhové ohrady u Zabrodzie. Jak již bylo naznačeno výše, doposud nebyl tento typ ohrazení znám ani z východních Čech, ani ze zbytku České republiky. Po překvapivém dolanském objevu byl v roce 2023 prozkoumán podobný typ halštatského kruhového opevnění o průměru kolem 70 m s vnitřní zástavbou na stavbě dálnice D35 u Džbánova nedaleko Vysokého Mýta. Slezské a východočeské lokality dokládají, že tento typ ohrazení bude v prostoru slezskoplatěnické kultury ve východních Čechách, ve Slezsku a na severní Moravě běžnější, než se doposud předpokládalo.
Bohužel k významu tohoto opevnění nejsou zatím žádné relevantní informace. V západohalštatském prostředí rozprostírajícím se od střední Francie až do středních Čech je možno vidět postupující sociální stratifikace projevující se vedle bohatých hrobů i stavbou čtyřúhelníkových opevněných dvorců elity. Jejich znakem je čtyřúhelníkový půdorys a malé množství staveb uvnitř. Hustá a bohatá zástavba výše popsaných kruhových opevnění tuto interpretaci spíše vylučuje. Dokazuje totiž ohrazení většího počtu sídelních jednotek. Samotný kruhový tvar nerespektující okolní georeliéf a absence příkopu snad také naznačují, že ohrazení asi nepředstavovalo defenzivní útvar sloužící k obraně. V takovém případě by bylo výhodné využít k ochraně jedné nebo více stran sídliště terénní hrany se strmými svahy nad vodotečemi a z ostatních stran postavit samotné palisádové opevnění nebo palisádové opevnění s příkopem, jaké se nachází u osad v jiných epochách. Rovněž polské bádání si s tímto typem opevnění neví rady a při jeho interpretaci je stejně bezradné jako my.
Pravděpodobně brzy po zániku sídliště došlo v této poloze k vytvoření výrazné erozní rýhy, která zničila východní okraj sídliště s částí palisádového ohrazení. Tato rýha se postupně zaplnila splachy z nejbližšího okolí, proto se do ní dostala i kulturní vrstva s nálezy z dolanského sídliště. Hmotné nálezy představující převážně sídlištní odpad (tj. především zlomky keramiky, mazanice a zvířecích kostí) lze nalézt na pravěkých sídlištních především ve větších a velkých objektech. Vzhledem k výrazně nízkému zastoupení tohoto typu objektů na popisovaném halštatském sídlišti zde bylo objeveno poměrně málo nálezů – okolo 700 fragmentů keramiky, několik stovek kusů mazanice, několik zlomků zvířecích kostí, zlomek skleněného korálku a železného artefaktu. Ty příliš nedovolují udělat si bližší představu o hmotné kultuře a vybavení tohoto sídliště. Výrazně zlomkovitá keramika pochází z typických nádob doby halštatské: hrnců a soudků, amfor, situl, misek a terin. Keramika je téměř bez výzdoby. Pouze na rozhraní výdutě a hrdla se častěji objevuje promačkávaná plastická páska.
Zemědělství a chov zvířat
Na základě přírodovědných analýz bylo zjištěno, že z plodin na sídlišti převládaly obiloviny nad plevely, z čehož lze soudit, že sídliště bylo více zemědělské než pastevecké. Převládaly zejména obilky ječmene obecného, prosa setého, tetraploidních pšenic a pšenice špaldy. Z luštěnin byl zaznamenán hrách obecný. Z planých druhů byly dále zjištěny pouze běžně dokládané plevele.
Chov a lov
Ze sídliště pochází kosti jak divokých, tak i domácích zvířat. Největší počet u domácích zvířat patří kostem tura domácího, praseti, ovci, koze a psu domácímu. Z divokých zvířat náleží kosti jelenovi evropskému. Jedna z kostí patřící jelenovi evropskému nesla stopy po sekání a druhá po působení žáru s teplotou okolo 300°C. Kosti jelena nesly také otisky zubů masožravců – kočkovitých nebo psovitých šelem. Vyskytlo se i šest ptačích kostí, ty však nebylo možné druhově zařadit.
Kosti domácích zvířat nesly druhotné zásahy, které mohou souviset s porcováním masa a kuchyňským zpracováním. Tyto zásahy se vyskytují na kostech turů, ovcí, koz a prasete. Časté jsou stopy opálení různého rozsahu 100–600°C.
Sylva Tichá Bambasová – Daniel Stolz
(upraveno a zkráceno. Text v plném znění v tištěném katalogu)
