Tajemství hradu Vlčinec, aneb jak nepsat historii

Ve středu 6. března 2019 proběhla v přednáškovém sále Muzea Náchodska první z besed-přednášek z cyklu Náchodské muzejní sedánky.

Tématem první besedy byly chyby a omyly, kterých se dopouštějí historikové, když si neověřují prameny. Archeolog a historik Muzea Náchodska Jan Tůma se to pokusil ukázat na příběhu hradu Vlčinec.

Všichni ten příběh známe – jak by také ne, když je součástí Jiráskových Starých pověstí českých. Je to příběh popisující mysteriózní zánik hradu Vlčince. Alois Jirásek ho včlenil do pověsti O Žižkovi. Ve Vilímkově vydání pověstí je příběh navíc umocněn sugestivní ilustrací Věnceslava Černého, znázorňující Jana Žižku, jak s husity obléhá přemocný hrad, tyčící se hrdě na rozeklané skále.

Nelze se tedy divit, že hrad Vlčinec dráždil představivost také řady historiků a regionálních badatelů. Přitom ale neexistuje žádný písemný pramen, ve kterém by byl hrad Vlčinec přímo zmíněn – pouze jedna jediná zpráva z roku 1406, která se však vztahovala jen a pouze k hoře pojmenované Vlčinec. To však většině autorů, kteří se hradem zabývali, nezabránilo vyslovit nějakou hypotézu, či přímo neověřenou odměnku o původu hradu. Kolem Vlčince se tak postupně vytvořil celý komplex spekulací a omylů, které neustálým opisováním a opakováním nabývaly zdání historických faktů. Tak se také stalo, že v encyklopedii Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku z roku 1989 představil autor hesla o Vlčinci obsáhlé, ale vlastně zcela smyšlené dějiny hradu.

Mile překvapil velký zájem náchodské veřejnosti. Přednáška a následná debata se protáhla do pozdních večerních hodin.