Restaurování porcelánové dózy

V Regionálním muzeu v Náchodě se nachází rozsáhlá sbírka keramických nádob, které dříve sloužily k užitným nebo dekorativním účelům. Z této sbírky, jejíž součástí je od roku 1976, byla restaurována dózička s víčkem. Dózička je vyrobena ze slinutého stabilního porcelánu, vysoká 48 mm, v nejširším místě má průměr 65 mm. Na víčku z pohledové strany spatřujeme podglazurní malovaný dekor šípkové růže. Dno a vnitřní strana dózičky je opatřena značkou odpovídající dánské porcelánce v Kodani – Royal Copenhagen (Královská Kodaň).

Vzhledem ke špatnému stavu předmětu bylo zapotřebí přistoupit k restaurátorskému zásahu. Jeho hlavním důvodem byl nadmíru znečištěný povrch silnou vrstvou prachu a mastnoty. Nečistoty nepůsobily estetickým dojmem, měnily vzhled předmětu a z pohledu preventivní konzervace by při dlouhodobém uložení mohlo dojít k poškození jeho povrchu. Dalším problémem bylo nevhodně zvolené lepidlo při předchozím restaurátorském zásahu. Vzhledem k vlastnostem, vzhledu a období, kdy byla nádoba prvotně restaurována, lze soudit, že jako lepidlo byl použit kostní klíh. Lepidlo bylo zkřehlé, zahnědlé a díky přetokům v lepeném spoji značně viditelné. Stejně rušivě působily i stržené samolepky a přelakované červené číslo předchozí evidence. Po provedení fotodokumentace a zhodnocení stavu předmětu bylo přistoupeno k samotnému restaurování.

Předmět byl nejprve vložen do nádoby s vlažnou pitnou vodou s kapkou detergentu. Původní lepené spoje se pomocí vody podařilo samovolně rozlepit. Potvrdil se tak předpoklad ohledně dříve použitého lepidla. Poté byly hrany nádobky a její povrch za pomocí jemného kartáčku očištěny. Acetonem byl odstraněn lak s inventárním číslem. Očištěné fragmenty byly opláchnuty a ponechány volnému sušení. Jejich hrany byly ještě odmaštěny acetonem, ve správném pořadí sestaveny a upevněny lepicími páskami. K lepení bylo použito dvousložkové epoxidové lepidlo, které bylo naneseno na hrany spoje. Zvolené lepidlo má dostatečnou pevnost, je transparentní, s vyšší odolností vůči stárnutí a změně barevnosti. Po vytvrdnutí lepidla byly odstraněny přetoky a upevňovací pásky. Vzhledem k tomu, že na dózičce a víčku byly malé části odštípnuty, byly tyto ztráty doplněny probarvenou pryskyřicí vytvarovanou do příslušného požadovaného tvaru. Na závěr byla celá dóza dočištěna a označena příslušnými inventárními čísly zaznamenanými na PH neutrálních štítcích.

Takto zrestaurovaný předmět byl uložen do depozitáře na stabilní místo s vhodnými podmínkami pro dlouhodobé uložení – s monitorovanou teplotou, relativní vlhkostí. Vzhledem k doplňování a lepení je také zapotřebí minimalizovat vliv UV záření, které by mohlo změnit barevnost materiálů použitých k restaurování. Tuto podmínku způsob uložení rovněž splňuje.

 

Kumstová Veronika